Sportovní hry

Pasuckuakohowog a Tlachtli

Kdysi v dobách antických když měli městské státy mezi sebou spory tak uspořádali sportovní utkání o stejném počtu hráčů na každé straně a podle výsledku se určil výsledek sporu. Podobně to měli Mayem zidealizovaní severoameričtí indiáni. Jihoameričtí indiáni to měli lepší. Ti měli fotbal. Pohyb míče po hřišti byl pohybem Slunce s politickými důsledky. Poražení byli zabiti a jinak zužitkováni. Z těchto činností se na jedné straně vyvinul sport, na druhé straně války. Jenže s válkami je problém. Kdysi byli lidé vysoce morální a věřili na takové pitomosti jako je vlast, víra a podobně. Jenže historici říkají : napřed je ekonomie a potom politika. Politik je nájemný zloděj říkám já.Tak si to vše rozeberme. V dobách přirozených mohl mít každý muž tolik žen kolik se mu podařilo mít. Jenže v souvislosti s přivlastněním kmenových území vládci došlo k tomu, že ten bohatší uživil více žen než ten chudší. Samozřejmě tak jako ve všem je i v této oblasti neregulovaný trh tím nejlepším co může být. Jenže někteří nezvládli to, že některé kraje se vyklidňovaly.V důsledku toho neměl kdo bránit vlast, tj. majetek toho nejbohatšího a také neměl kdo na majetku těch bohatých pracovat. Tak se zavedlo řešení, že jeden muž má nárok na jednu ženu a též obráceně a aby to bylo všem jasné, sdělilo se, že si to tak přeje víra. A aby to bylo skutečně úplně všem jasné, tak jen dodám, že manželství se uzavíralo podle římského obchodního práva. Proces uzavírání manželství měl pět fází a rozhodující fází byla fáze s názvem consumacio – konzumace. Když k ní nedošlo tak mohl manžel manželku vrátit výrobci - reclamacio. Mnoho let to vše fungovalo. Když byla válka, vítěz si vzal zem, manželky, sebeoblbovací programy jako je víra a tak dále. Jenže dnes je jiná situace. Vše patří těm nejbohatším nebo anonymnímu státu. Zem většině lidí nepatří, protože ji nepotřebují ke svému zemědělství, manželky si téměř každý může vyměnit každou chvíli, protože jejich životnost v manželství se snížila tak jako se snížila životnost výrobků. Jen nevím zda mají zabudovaná tak zvaná kurvítka. Samozřejmě totéž platí i v případě manželek a výměny manželů. A v dobách českých řiťířů se mnozí těší na prohru, protože se budou moci připojit k vítězné straně lezením do análů a asi proto je teď v Čechách tolik homosexuálů v politice. Přece se říká, že nakonec všichni skončíme v jedné posteli. A teď ještě jak se ty sportovní hry provozují dnes. Sport je jedna věc a to druhé je druhá věc. Když chce nějaký stát rozvrátit druhý stát, tak na jeho území pošle dvě skupiny bojovníků, které bojují mezi sebou a občas proti fanouškům bez rozdílu tábora. Časem se k nim přidají někteří fanoušci u kterých se zpravodajstvím úspěšně aktivují sebeoblbovací programy a potom může začít vzájemné obviňování, to jest objektivní zpravodajství. Podle úspěšnosti objektivního informování a třeba získání počtu fanoušků si státy domluví výsledek sportovního utkání. Následně sportovní mítink přejde plynule do divadelní hry v jejímž závěru se mezinárodní smlouvou nebo něčím jiným potvrdí výsledek. Skupiny žoldnéřů mezitím mohou využít přestupní termín a přestoupit z oddílu bránícího lidská práva například do oddílu bránícího islám, Albánii, Ukrajinu a tak dále. Možná někoho napadnou nějaké dotazy, takže ty předpokládané teď zodpovím. Takže přihlásit se a bojovat třeba za lidská práva může každý. Stačí přihlásit se u příslušných soukromých bezpečnostních služeb, které spolupracují s vládami a armádami. Více se o tom píše například v knize, filmu a hesle Kontraktoři. Armády zainteresovaných států dohlížejí na dodržování dohodnutých pravidel, většinou nebojují, jsou tam hlavně pro psychologický efekt a někdy plní i další úkoly. I státy ve válce nebo údajně znepřátelené mají mezi sebou kontakty a v určitých oblastech spolupracují. Spolupracují například tehdy když je třeba někam přemístit armádu, nebo změnit výzbroj, získat důvod a podporu pro určitou dohodu. Jestli chce někdo příklad k poslední větě, tak zda je. Atomové zbraně jsou z důvodu jejich konstrukce funkční dvacet let. Takže přibližně v tom termínu dojde k mezinárodní dohodě o snížení počtu těchto zbraní. Samozřejmě se následně nahradí jinými lepšími na které se smlouva nevztahuje, ale v obou státech se objeví kladné politické body vůdců.